2009

Skály - VELKÁ

Skály - ROVIŠTĚ

Přišlo na nás jaro. Nebezpečně hezké počasí přímo svádělo k provádění všelijakých psích kusů. Krom mlácení hlavou o rozkvetlou zem nebo pojídání čerstvě vypučených poupat se mezi ně dá zařadit i lezení na skalách. Žvejk za nás rozhodl, že se vydáme do Roviště, kde roste žula. Cesta vedla převážně po silnici až na samotný konec, kdy se jeden pán z chatové osady strachoval o naše nohy a život, když nám oznámil, že od parkoviště ke skalám je to kus pěšky. Cestu k masívu jsme našli, ale špatnou, takže jsme se prodírali kus křovím a vltavským pralesem. Jelikož byli všichni natěšení na lezení samotné, zapíchli jsme to u první lezitelné skály v dohledu a hned jsme přešli několik zcela určitě jednoduchým osmiček a devítek a našli si kus, kde jsme lezli až do odpoledne. Zde jsme vylezli cesty od čísla 5 do 6+ , jednu dokonce několikrát. Tato skalní zkušenost byla moje třetí a to se nejspíše odrazilo v domnění, že ke slaňování nepotřebuju osmu, a proto sem jí hodil klukům dolů, aby mi jí tam pohlídali. Moje počínání se setkalo s všeobecným nepochopením a zkoumavými až vražednými pohledy. Žula také udělala radost Bobíkovi a jeho vklíněni, který se dal v jedné cestě využít a opravdu tam nebyl jen na okrasu. Když nás tato stěna začala nudit (lépe řečeno došly lezitelné cesty) přesunuli jsme se o dům dál. Já a Kuna jsme se zakousli do pětky schodovitého charakteru a Bobík se Žvejkem do drolící se šestky, kterou vyzkoušeli oba a oba si ze cesty odnesli drobný suvenýr v podobě několika kilových kamenů, které se pod vahou jejich lezecké osobnosti lekly a opustily pevné objetí skály. Následně jsme se vydali kus po proudu Vltavy, abychom do ní vlezli a zakončili náš výlet šestkami a závěrečným focením na jejich vrcholu. Toto brodění bych opravdu nezáviděl nikomu z nás. To se mi to kecá, když jsem šel v sandálích a mokrý jsem měl jen konec kraťasů. To Kuna a Žvejk si je nechali namočit celé. Závěr byla lezecká lahůdka. Sám jsem nečekal, že to vcelku bez problémů vylezeme, ale stalo se. Jak už jsem zmínil, na vrcholu proběhlo důstojné fotografování členů expedice a natáčení jejich psychických pochodů. Při cestě zpět ještě Bobík nakrmil auto palivem a nás příhodami z jejich lezecké cesty po Východě Čech. Matouch FOTKY

2008

Ledopády - MALTATALL

Maltatall. Nevím, jestli se dá etymologicky toto slovo odvodit ze zednického slangu, kde se vázalo k označení tálu zamatlaného maltou, nicméně v Rakouských alpách je tak nazýváno jedno malebné údolí. Když přijde mráz a voda se výsměšně navzdory času zastaví, aby vytvořila roztodivná vertikální kluziště, kterými pohrdl nejeden hokejista, do údolí se sjíždějí zedníci z dalekého okolí. Však hle! Místo zednických lopatek - cepíny, místo tenisek - mačky! Jak tomu rozumět? Nic nestaví, mlátí kolem sebe v mrazu všemožnými hroty, nechávají si o obličej rozbíjet led v ledovou tříšť, v mohutných botách se neohrabaně potácí a za každou cenu se sápou kamsi nahoru po vodě v pevném skupenství...no nejsou to blázni, zrůdy, mezci? Ne! Jen ledolezci... FOTKY! 

2007

Skály - Skalák

Hruboskalsko je jednou z nejznámější a v českých poměrech nejvýznamnější lezeckou pískovcovou oblastí. Asi 3 km od Turnova můžete na pískovcových věžích zažívat příjemné chvíle naplněné skvělými lezeckými prožitky, ale i horké chvilky pár metrů nad posledním jištěním.  Věřte mi, z vrcholku pískovcové věže, odkud je nádherný pohled nejen na prosluněnou okolní krajinu, Trosky (tentokrát nemyslím mne a Žvejka), ale i na sápající se horolezce na vedlejší věže, se vám opravdu nechce dolů...   Ve skalách jsme strávili celkem 4 dny. Děkovat a to je třeba především Vyšším silám, které nám seslali až neuvěřitelně ideální počasí (když jsme přijeli, vyšlo sluníčko a když jsme se rozhodli, že to balíme, začalo pršet). Znovu jsme si ověřili, že tahat cesty na pískovci není tak jednoduché jako vzít dítěti lízátko a přímo před ním ho s chechotem vycucat. Nikdy nekončící vnitřní schizofrenní psychický boj, který jistě zažil každý lezec, který kdy vedl výstup jako prvolezec, nás samozřejmě po celou dobu neopustil. Přesto si myslím, že jsme vcelku obstáli. Vylezli jsme jedenáct cest, vystoupili na osm věží či věžiček, dvakrát jsme stavěli u kruhu, zkrátka není nad nové zážitky....FOTKY!

Kola - Český les

Na kole krajinou nejen krásnou, ale i chodskou historií oplývající a člověka v kopcích abys pohledal. Hyn sa hukáže! DENÍK! FOTKY!

Skály - Adršpach

2006

Ledopády - OBŘÍ DŮL

   Prvně jsem tupou ránou zabořil cepín a mačku do tvrdého ledu. Je to úžasný zážitek, zvlášť když se vám ledová tříšť neustále rozbíjí o obličej a cepín  ne a ne se zaseknout. Drže balanc na hrotu jedné mačky a vise na špičce cepínu jsem se prvně snažil upevnit ledovcový šroub neohrabanou rukavicí. Raději bych si třikrát pustil palici na nohu než opět vnímat, jak se mi vlastní krev vrací po výstupu zpět do rukou... Nádherný to sport! (VIDEO)

Skály - Adršpach

   Ač nám letos příliš nepřálo počasí, alespoň se mj. se zdařil výstup na Polední, což jest věž v centrálním adršpašském městě. Nepřízeň Bohů nás zahnala do Teplic, kde jsme mohli shlédnout několik zdařilých snímků v rámci Mezinárodního horolezeckého festivalu.

Skály - NP Paklenica

   Potměchuť CT podnikl tzv. hurá akci na chorvatské skály v NP Paklenica. Lepší lezení jsme zatím nezažili. Obrovské množství sportovních i vícedélkových cest a převážně slunečné počasí nám dovolilo patřičně se seznámit s místním terénem. Nejdříve nám chvíli trvalo, než jsme získali "morál" - první den jsme se klepali jak osiky v cestě obtížnosti 4b - poslední den jsme vytáhli nádherné třídélkové 5b na Aniča Kuk Stup. Zatraceně se nám nechtělo domů...(VIDEO)  

2005

   Parádní zimní výprava. Lavinové nebezpečí nás sice nepustilo na hřeben, ale o zábavu bylo postaráno. Husté sněžení, masy sněhu a teplota pod bodem mrazu nás neustále provázely...(VIDEO)

   Nádherný týden v pískovcovém ráji. Ani špatný klíč od ukrajinské maringotky (našeho přechodného bydliště) nijak nenarušil celkové zážitky z krásného lezení. V Ádru se sice lézt nemohlo, ale i na Křížáku je monumentálních věží dost. Potměchuť CT poprvé okusil nádhery i strasti tahání cest na pískovci...(VIDEO)

   Potměchuť CT sice nedojel až k cíli kvůli časnému odjezdu do Moravského krasu, naši přátelé se však o dosažení vytyčeného cíle postarali...(VIDEO)

2004

   Neuvěřitelně krásný a zároveň náročný přechod Vysokých i Západních Tater v návaznosti s Roháči těsně před zničujícím požárem...

   Ocelová lana nás zavedla přímo doprostřed dějiště těžkých bojů první světové války na rakousko-italském pomezí...

2003